Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

7. Pomsta

9. února 2014 v 0:00 | Lucy |  1. díl
Vypráví královna Emily
"To, že řekl!" vykřikla jsem. Chtělo se mi brečet.
"Jo, a John je úplně stejnej!" řekla Diana rozhořčeně. Nemůžu tomu uvěřit. Nemůžu uvěřit, že mě Matt nesnáší.
"Vykašleme se na ně a pomstíme se jim," řekla jsem.
"A jak se jim chceš pomstít?" zeptala se mě Diana.
"Ty si zazpíváš ten duet s nějakým jiným klukem a já… ještě si něco vymyslím," mávla jsem rukou.
"A s jakým klukem prosím tě?" povzdechla si.
"To nech na mě," mrkla jsem. Měla jsem opravdu dokonalý plán.
...
"Mám zpívat romantickej duet s Dianou!?!" leknul se Billy.
"Prosím, vždyť nemáš Johna rád," klečela jsem na kolenou před svým kamarádem.
"Ale Diana je strašidelná a navíc jsem chtěl zpívat sólo," zafňukal.
"Já vím, ale když to pro nás uděláš, koupím ti ten růžovej toulec, jak po něm tak toužíš," uplácela jsem ho.
"Ne," zavrtěl hlavou.
"Růžovej toulec a roční předplatné všech dívčích časopisů," přihazovala jsem.
"Ne."
"Prosím! Tohle všechno a zbrusu nový domeček pro tvého králíčka," zažadonila jsem.
"Možná ale ještě mi slíbíš, že mě necháš vařit," usmál se.
"NE!" lekla jsem se. Billy vaří hrozně rád, ale většina jeho jídel končí ve spalovně nebezpečného odpadu, protože ani psi to nejsou ochotni sníst.
"Tak zpívat nebudu," urazil se.
"Tak já jdu za někým jiným," otočila jsem se a dělala, že jako odcházím.
"Jenom něco malého, třeba pomazánku," prosil.
"Řeknu Berrymu, ten bude s Dianou zpívat jen za pár drobnejch," předstírala jsem nezájem.
"Tak já nebudu vařit, stačí mi jenom ten toulec, předplatný a domeček," křičel za mnou.
"Berry zpívá docela hezky a zní jako kluk. Dokonce ani nepiští, jako NĚKDO," měla jsem co dělat abych se nerozesmála.
"Jenom toulec a předplatný," běžel za mnou.
"Navíc Berry vypadá fakt dobře," lhala jsem.
"Růžovej toulec, nic víc," pověsil se mi na ruku.
"Beru," přikývla jsem.
"Ale bude mít puntíky," řekl Billy.
"Ok, růžovej s puntíky, ale pojď už zkoušet," pobídla jsem ho.
...
"Takže můžeme začít," zatleskala jsem. Vybrala jsem jim písničku, kterou mi složila Elis na počkání.
"Ten kluk, co ho každý má moc rád…" zpívala Diana. Šlo jí to skvěle, dokud se nepřidal Billy. A to ještě nebylo nejhorší. Pak přišel refrém.
"Z oblaků padá déšť," zapěla Diana.
"Vím, že mě miluješ," zapištěl Billy.
"I když trochu mě štveš..."
"Stop! Takhle by to vážně nešlo," povzdechla jsem si.
"A co je na tom špatně?" zeptal se Billy.
"Že zpíváš jako holka. Zkuste si prohodit role," napadlo mě. Bylo to určitě lepší než předtím, ale Diana nebyla moc spokojená.
"To mu to vážně natřu! Budu zpívat klučičí roli," protáčela neustále oči.
"Víte co? Udělejte si to, jak chcete, já se jdu podívat, jak jde holkám zdobení." Cestou jsem ještě požádala jednoho sluhu o takovou maličkost.
"…a musí mít na sobě puntíky," popsala jsem mu toulec.
"Jak si přejete, princezno, ale kde to mám sehnat?" poškrabal se na hlavě.
"To netuším, třeba ho dejte ušít. Ale potřebuju ho co nejdřív," kladla jsem mu na srdce. Pak jen slušně poděkovala a šla pomáhat s ozdobami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama