Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

4. Konec... nebo začátek?

19. ledna 2014 v 0:00 | Lucy |  1. díl
Vypráví Lady Diana
Pomalu jsem otevřela jedno oko. Kde to asi jsem? Otevřela jsem i druhé. Ležela jsem na posteli s nebesy v obrovském pokoji s několika postelemi. Všude byl cítit heřmánek a ještě pár bylinek, které jsem sice znala, ale nedokázala si vzpomenout, jak se jmenují. Vlastně jsem si nemohla vzpomenout na spoustu věcí. Vedle postele stál kulatý stolek, na kterém byla taková mini hostina. Kuřecí stehýnko, bramborová kaše, jahodový koláč a jablečný mošt. Zakručelo mi v břiše. Jestlipak je to pro mě? Najednou jsem si všimla, že se ve vedlejší posteli něco pohnulo. Zpod peřiny vylezla malá blondýnka s velkýma modrýma očima. Emily! V tu ránu jsem si vzpomněla na celý dnešní den. Písemka z numidiky, úmrtí královny, Lili je princezna, slavnostní průvod, kopanec do břicha… no, nebyl to zrovna nejhezčí den.
"Diano! Jsi v pořádku?" vykřikla.
"Asi jo," přikývla jsem.
"Je to všechno moje chyba," začala nabírat.
"Byla jsi to snad ty, kdo mě shodil z té plošiny? Ty jsi mě nakopla?"
"Ne, ale ti dva, nechci říct co, to udělali, aby mě chránili, takže je to moje chyba," zafňukala.
"To je jedno, jak vidíš, stále ještě žiju, radši mi řekni, jaký to je být princezna," nahodila jsem jiné téma.
"Jedním slovem? Nůůůdááá! Nechceš si to se mnou vyměnit?" zamrkala.
"Lili, mám tě ráda, ale takovouhle oběť po mě nemůžeš chtít!" Rozesmáli jsme se. Jak si asi na to, co se dnes stalo, zvykneme?
"Nechceš tady přespat? Mohly bychom zavolat ještě pár lidí a prozkoumat zámek," navrhla.
"Super nápad, a taky můžeš zítra zrušit školu," napadlo mě.
"To se komořímu nebude líbit," povzdechla si.
"Komoří je ten s koňským obličejem?" zeptala jsem se.
"Jo," vyprskla smíchy. Nechaly jsme poslat pro Michelle a pustily se všechny tři, do průzkumu zámku. Takhle obrovskou budovu jsem ještě neviděla! Druhý den jsme sice s Michelle musely do školy (ne, komořímu se to vážně nelíbilo), ale hned odpoledne jsme šli ještě s Billym a Poly k Emily. I když měla spoustu královských povinností, nic jí nebránilo s námi blbnou a dobírat si Billyho. Chodili jsme za ní každý den a postupně přibírali další a další lidi, až nakonec jsme za ní, zhruba po dvou týdnech přišli všichni naši přátelé. Nikdy jsme se všichni spolu takto dobře nebavili. Myslela jsem si, že se náš přátelský vztah s Emily rozpadne, ale spíš zesílil. Za necelý měsíc jsme u ní měli svůj pokoj a všichni jsme jí pomáhali zaměstnávat sloužící na zámku.

Tuhle idylku, už nemůže nic pokazit, myslela jsem si. Ale to jsem se šeredně spletla…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama