Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

6. Pohled Matta

6. ledna 2013 v 19:03 | Lucy |  3. Díl- Pravda, pokora, přátelství...
Seděl jsem v prostorném salonku a čekal, co se bude dít. Jako první ke mně přiběhla Diana a vlepila mi pořádnou facku.
"Au! Za co?" třel jsem si rudou tvář.
"Za co? Za co! Nevolala jsem ti jen proto, abys nechal Emily omdlít!" zlobila se.
"Promiň, ale za tohle nemůžu! Já se snažil, si jí udobřit, ale oni tam pak začali hrát něco a mi museli tančit!" vysvětlil jsem.
"Matte! Řekla jsem ti, že jí máš udržet v klidu!" křičela. Je pravda, že když jsme spolu telefonovali přes křišťálovku, nařizovala mi neustále, ať Emily nedovolím moc se hýbat. Zajímalo by mě proč.
"Hej, ty nevypadáš dobře, Diano! Nechceš si zajít k doktorovi? Jsi nějaká rudá v obličeji a pod očima máš šílený kruhy," upozornil jsem jí.
"Já pořád říkám, že je nemocná, ale nikdo mi tu nevěří!" postěžoval si John.
"Nejsem nemocná, sakra!" vybouchla.
"Víš co? Já ti nějakého doktora seženu, hlavně se uklidni. Nádech a výdech, nádech a výdech," názorně jsem jí svá slova předvedl.
"Ty pitomče, já jsem v pohodě, to o Emily by ses měl starat!" vyčítala mi.
"Jo, Matte, Em je fakticky špatně!" přidal se John.
"A co jí je? Něco špatnýho snědla?" nechápal jsem.
"Na tohle nemám nervy, Johne, vysvětli mu to," povzdechla si a odešla. John se na mě zmateně podíval.
"Co ti mám vysvětlit?" zeptal se nechápavě.
"Já nevím, proč je Emily špatně?" rozhlížel jsem se po salonku, jestli zde služebnictvo nenechalo nějakou mísu s jídlem.
"To bych taky rád věděl, já jsem přesvědčen, že je nemocná, ale Diana mi pořád vtlouká do hlavy něco o devíti měsících a miminkách," pokrčil rameny.
"Devět měsíců a miminka? To bude asi nějaká blbost," mávnul jsem rukou.
"Já si myslím, že vím, o co jde, ale nevím, jestli to mám říkat tady před tebou," zašeptal. Přišel jsem k němu co nejblíže, aby to nikdo jiný než já neslyšel. Možná to bylo trochu zbytečné, jelikož v salonku nikdo nebyl, ale jistota je jistota.
"Tak co," vybídl jsem ho.
"Já si myslím, že Emily je v jiným stavu, víš, jakože těhotná," řekl téměř neslyšně.
"Těhotná? Jak jsi na to přišel?" podivil jsem se.
"Ale, tak mě to napadlo," začal se tvářit jako největší génius v místnosti.
"Tak to je fakt blbost," začal jsem se smát. Jak mohla Johna napadnout taková pitomost?!
"Nemyslím si, mám takovej pocit, že jsem zaslechl Aniu, Michelle, Lukeho, Billyho a Chrise, jak si povídají, že je to pravda!" řekl vážně.
"Jasně!" řekl jsem s co největší dávkou ironie v hlase.
"A dneska ráno se mě Flower ptala s kým to Em má, to je trochu podezřelí, nemyslíš?"
"A s kým, podle tebe?" smál jsem se jako šílený.
"Já nevím, třeba s tebou!" prohodil jen tak, čímž mě ještě víc rozesmál.
"Se mnou, jasně! Určitě, budu táta, samozřejmě! Já budu mít s královnou dítě, a dám mu jméno, třeba Robert, nebo Bob. To bude super, budu určitě táta!" a skoro jsem si neuvědomil, že ležím na zemi a chytám se za břicho. Ironie je fakt boží.
"Hej, já nechci nic říkat, ale co když jo?" děsil mě stále. Na chvilinku jsem se přestal smát a začal uvažovat. Je to vůbec možné? Ano, je to možné, ale je šance vysoká? Možná, ale nesmím zapomínat, že tohle říká John, a John není tak úplně normální. Takže ta šance je nulová…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama