Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

25. Pohled Emily

25. ledna 2013 v 17:06 | Lucy |  3. Díl- Pravda, pokora, přátelství...
Nechat uspořádat Berryho tento párty piknik, byl vážně nejhorší možný nápad vůbec a to jsem si myslela, že po velkém otevíracím večírku v BB už nic horšího nepřijde. Ta zmije Caroline se na nás nalepila a měla hloupé řeči ohledně mě a Liama. Ten její název hrdličky… jestli to uslyším dnes ještě jednou, asi se neudržím. Nevšimla si, že mi dva si vykáme? To jí vážně nedochází, že on je můj lékař a já ho platím? Jestli bych se tady na někoho zaměřila, tak je to Diana a ten její bojovník Gabriel. Dianu z ničeho nepodezírám, ale ten chlap se k ní nějak moc má. Byla jsem docela ráda, když jsem viděla, jak se líbá s Flower. John by se taky mohl o svou holku více zajímat, celý piknik tady běhá s česnekovou kaší a rve jí Liamovi do pusy. Docela by mě zajímalo, jaký to má účel a když jsem se ho na to zeptala, tak mi řekl, že to je tajemství, ale jestli se mu nepodaří nacpat do něj ještě alespoň dvě lžíce, tak nás to všechny mohlo stát život. Další Johnův hloupý výmysl, i když tohle vypadá spíš na Berryho. On spolu s Mattem, Michelle, Johnem a Metal Manem (nové, umělecké jméno Thomase) nosí pořád v rukách takové malé bločky s nápisem Berry tým a něco do nich zapisují. Předpokládám, že zjišťují něco na způsob, co jedí lékaři, IQ na to mají nízké dost.
"Jasnosti?" ozval se někdo za mnou. Otočila jsem se a spatřila toho bojovníka, jak se mi hluboce klaní.
"Co potřebujete, Gabrieli?" zeptala jsem se.
"Je mi to trochu trapné, jestli bych mohl poprosit, aby její jasnost popošla spolu se mnou o kus dál, potřeboval bych se jí na něco zeptat, pokud její jasnost dovolí," zůstal skloněný.
"Dobře, ale vynechejte to 'jasnosti' a třetí osobu jsme u neformálně," požádala jsem ho a popšla s ním kus do lesa.
"Směl bych vám položit jednu otázku?"
"Pochopitelně smíte," přikývla jsem.
"Byla byste tak laskava a prozradila mi celé jméno lady Diany?" zeptal se. Přiznávám, že mě to hodně šokovalo. Nikdy se mě nikdo nezeptal na něco takového.
"Diana, jmenuje se Diana a jiné jméno nemá," řekla jsem rázně.
"Ale…" nadechnul se.
"Už jsem vám odpověděla, Gabrieli, můžeme se vrátit," probodávala jsem ho očima.
"Pochopitelně. Děkuji vám," řekl s mírnou dávkou ironie v hlase.
"Nemáte vůbec zač," zavrčela jsem a naštvaně odešla. Co bych dala za to, kdyby ten piknik už skončil! Ještě hodinu, hodinu tu musím tvrdnout.
"Ehm, Em?" zaslechla jsem, za sebou známí hlas.
"Ahoj, Matte," řekla jsem, aniž bych se otočila.
"Hele, neuzavřeme mezi sebou příměří? Mě už to fakt nebaví, pořád se hádat," poprosil mě. Na chvilku jsem se zamyslela. On si vážně myslí, že mě to snad baví? Bylo by fajn, kdyby zase s námi bydlel na zámku, dělat spolu s Johnem blbinky, které mi vždycky osvěžili den. Bylo by fajn, kdyby se pak mohl starat o naše dítě, až se narodí. A úplně nejvíce fajn by bylo, kdybych měla manžela a mohla nechat vyjít na veřejnost, že čekám malého prince, nebo možná princeznu.
"Mír?" otočila jsem se k němu s napřaženou rukou.
"Tak jo," už se ke mně natahoval, abychom si potřásli rukama nebo alespoň plácli, když někdo velmi nahlas vykřikl. Trhla jsem sebou.
"Caroline! Musíš tady ječet? Co se sakra stalo?" zeptala jsem se.
"Byl tu had," zatvářila se provinile. Malinko jsem se zachvěla. Zbožňuju skoro všechna zvířata, ale hady zrovna moc nemusím. Jen by mě zajímalo, proč se zrovna takováhle zmije bojí hadů. Chtěla jsem se otočit zpět na Matta, jenže ten tam už nestál.
"Matte?" rozhlédla jsem se po okolí.
"Tady nahoře!" zakřičel.
"Matte?! Co děláš na tom stromě?" zeptal se John.
"Carol viděla hada," zachvěl se.
"H-hada?" vyhrknul John a rozběhl se směrem ke stromu.
"Co blbneš?" vytřeštil Matt oči na Johna, který se zoufale škrábal na větev.
"Pomoz mi nahoru! Had!!!" vřískal.
"Johne! Opovaž se zničit ten nádherný strom! Žádný had tu není!" přiběhla k němu Diana a pokoušela se ho uklidnit, mezitím co se na stromy přesunula většina lidí, co slyšela Caroline křičet.
"Můžete toho nechat? Vždyť je jasné, že si Caroline vymýšlí! Pokud se nepletu, jsme v lese a hadi se potulují spíše u slunce!" doufala jsem, že se všichni uklidní. Místo toho, Caroline zase spustila to neuvěřitelné divadélko, jak si jen můžu myslet, že by byla schopna lhát mi a bla, bla, bla… teprve asi po půl hodině, se podařilo Dianě za použití výhružky, že vytáhne svůj meč, dostat všechny ze stromů. A protože se už začínalo smrákat, všichni jsme se dohodli, že pojedeme domů. Šla jsem připravit koně, když ke mně přišel Liam.
"Je dobré, aby nás vaši přátelé viděli, jak jedeme na jednom koni?" zašeptal.
"No, zrovna etiketě to neodpovídá," zamyslela jsem se. Diana, která si bůh ví proč, udělala na Liama alergii by mě stáhla z kůže. Horší by ovšem bylo, kdyby to viděl komoří. Jedu v obyčejných šatech, na pánském sedle se svým sluhou. Jo, toho by trefil šlak.
"Nemusíš se ničeho obávat, drahoušku Emily, pan Liam pojede se mnou," zaslechla jsem za sebou syčení zmije. Tohle byla opravdu poslední kapka.
"Caroline, jak se vůbec opovažuješ něco takového vypustit z pusy! Liam, je MŮJ lékař a bude se mnou!" zaječela jsem na ni.
"Možná by si měl Liam vybrat, se kterou z nás pojede," usmála se.
"Liame, vy chcete jet s Caroline?" zeptala jsem se ho namíchnutě.
"Liame, možná by vás zajímalo něco ohledně takové knížky, kterou máte tak rád, a kterou najdete u mě v knihovně. A možná by vás zajímala jistá M…" hypnotizovala ho očima.
"Rád se za vámi stavím někdy jindy, lady, ale dnes musím sloužit své královně," zavrčel. Byl celý rudý v obličeji a podivně se na ni díval.
"Aha, dobrá, tak to bych možná mohla Emily říct něco zajímavého," dala si ruce v bok.
"Caroline, běž někam. Liame, prosím pojeďme," lehce jsem se dotkla jeho ruky. Téměř okamžitě jsem ucukla. Asi se mi to jen zdálo, ale měla jsem pocit jakoby… nic, to je nesmysl.
"Jste v pořádku?" snažila jsem se nedat najevo, že mě docela vyděsil.
"Ano," přikývnul, "nasedněte si na koně, Emily, půjdu pěšky."
Opravdu se sebral a rozběhnul se směrem k zámku.
"Dnes v noci bude krásně zářit měsíc!" křičela za ním ještě Caroline a do toho se šíleně smála. Jenom jsem zavrtěla hlavou a vyšvihla se do sedla. Měla jsem chuť zabíjet. Ta zmije to už vážně přehání! Pořádně jsem vybídla koně, a zamířila co nejdále od ní. I tak mi celou cestu k zámku zněl v hlavě ten její děsivý smích. Nemohla jsem se dočkat, až dorazím na zámek.
Vzala jsem to dovnitř zadní bránou, aby mě nikdo neviděl. Jenže na zahradě bylo hotové pozdvižení. Každý s něčím běhal, všude vládla panika. Rychle jsem zastavila jednu plačící vílu, aby mi pověděla, co se děje.
"Jasnosti, vy to nevíte?" zalapala po dechu.
"Co nevím?" držela jsem ji pevně za ramena.
"Je to hrozné, je to vážně strašné," otřela si slzy.
"Co je strašné?" naléhala jsem na ní.
"Emily! Tady jste!" vykřiknul někdo za mnou. Pustila jsem dívku a otočila se.
"Liame, co se děje?" vrhla jsem se k němu.
"Teď mi to řekli, je to strašné," sotva popadal dech. Musel celou cestu sem běžet, jako o závod, když tu byl dříve než já na koni.
"Ale co?" nechápala jsem nic.
"Lilííí!!!" zaslechla jsem křik své mladší sestry.
"Adel, co tu děláš?" vzala jsem jí do náručí.
"Lili, slib mi, že neumřeme," zafňukala.
"Jistě, že ne! Jak tě to napadlo?" zeptala jsem se překvapeně.
"Liame!" mému lékaři padla do náručí taky jedna dívka. Zatnula jsem pěsti. Proč mě jen nenapadlo, zeptat se ho, jestli nemá manželku? Je to přeci dospělí muž.
"Narciso! Jak jsi e sem dostala? Pojď okamžitě se mnou!" popadl ji pevně za zápěstí a táhnul pryč. Narcisa, to je ta jeho sestra. Přiznávám, že jsem si oddechla. Jen sestra.
"Jdu s nima, to je má kamarádka, kterou jsem zachránila!" vyskočila mi sestra z náručí a hnala se za nimi.
"Emily! Pane bože, co se tu děje?" strčila do mě Diana.
"To se sakra snažím zjistit!" vybouchla jsem.
"Jasnosti, jasnosti! Všude vás hledám!" přiběhnul ke mně Roderick.
"Můžete mi říci, co se stalo?" zeptala jsem se.
"Medvědi z Nortlandu se vylodili. Už vyvraždili a spálili asi pět vesnic. Do rána jsou tady a to ještě nevíme, kolik toho zničí. Je jich hrozně moc, nemáme absolutně žádnou šanci," vydechnul. Zůstala jsem stát jako opařená.
Jsem královna této říše a uvidím svou zemi v záhubě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama