Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

18. Pohled Diany

10. prosince 2012 v 19:00 | Lucy |  2. Díl- Procitnutí
"Sakra, já jsem ták blbá!" vztekle jsem kopla do postele. V tu chvíli mi bylo jedno, že mluvím sama se sebou. Chtělo se mi ničit. Za pět minut mám být dole a jít na ples s někým, vlastně ani nevím, jak se jmenuje, když jsem tam mohla jít s mužem mého srdce. Zahodila jsem příležitost jít na večírek s Johnem, kvůli vojákovi, co ani neumí pořádně šermovat.
"Já jsem ale fakticky blbá," povzdechla jsem si a praštila se sebou na postel. Už bych měla jít. Je sedm večer, slíbila jsem mu, že na něj počkám u stájí. Přehodila jsem si přes ramena rudou pláštěnku, která mi krásně ladila k šatům a doplňkům a vzala si kabelku s věcmi.
Dole u stájí na mě čekal osedlaný kůň, protože v tak krásný večer by byla až škoda jet v kočáře. Zahlédla jsem ještě pár přátel, mezi nimi bohužel i Johna, který hned zamířil ke mně.
"Ahoj," pozdravila jsem ho trochu rozpačitě.
"Ahoj, já…moc ti to sluší," řekl.
"Děkuju, tobě taky," usmála jsem se, co nejvlídněji.
"Děkuju," úsměv mi oplatil.
"S kým jdeš…myslím na ten večírek?" zeptala jsem se.
"S Flower, ale má zpoždění," podíval se na hodinky.
"On, má taky zpoždění," řekla jsem nabroušeně.
"Kdo on?"
"Já totiž…nevím jak se jmenuje," zrudla jsem v obličeji.
"Počkej, ty jdeš na párty, kde bude spousta alkoholu, drog a temných koutů s někým, u koho neznáš ani jméno!" podíval se na mě přísně. Přikývla jsem.
"Nechci se tě dotknout, ale byla jsi ve chvíli, kdy si mu na to pozvání kývla při smyslech? Víš jak je tohle nebezpečný? Vždyť je jasný, že chce po tobě jen jedno…no, možná taky peníze," protřel si čelo rukama. V tu chvíli jsem si připadala jako malá holčička, která je nucena poslouchat kázání rodičů. A věřte mi, že to není moc příjemný pocit.
"Johne, jsem dospělá, pokud se mi něco stane, budu si za následky ručit sama," položila jsem mu ruku na rameno.
"Víš, že máš ty nejkrásnější oči na světě?" zaslechla jsem za sebou mužský hlas a dívčí chichotání. Pomalu jsem se otočila.
"Gabrieli, ty jsi muž, o kterém jsem vždy snila," pověsila se Flower na krk, mému doprovodu. Ten se jí očividně chystal políbit, jenže si všiml mě, okamžitě ji pustil a hrnul se ke mně.
"Lady Diano," poklonil se mi.
"Jdete pozdě, Gabrieli," řekla jsem suše.
"Omlouvám se, že jsem vás nechal čekat, cestu mi zkřížila tato slečna. Od teď se budu věnovat pouze vám," políbil mi ruku.
"Ale Gabrieli, říkal jsi, že se mnou protančíš celou noc," zapištěla Flower.
"Je mi líto, rád bych, ale musím se věnovat své obdivuhodné trenérce," vzal mě kolem pasu.
"Ale sliby se mají plnit a vy jste něco slíbil," vytrhla jsem se z jeho sevření.
"Jak myslíte lady, ale kdo vás doprovodí na večírek?" zeptal se mě.
"Hrabě John, měl jít se mnou, ale myslím, že mu nebude vadit, když bude dělat doprovod vévodkyni Dianě," zamrkal Flower.
"V tom případě je všechno vyřešeno," usmál se Gabriel, naskočil na koně a spolu se šťastnou Flower odjel. Ještě pár minut, jsem tam jen tak stála a koukala nevěřícně, jak se mi oba ztrácejí z dohledu. Pak ale John promluvil.
"Sice už si mi dala jednou košem, ale zkusil bych to po druhý: půjdeš se mnou na ten večírek?" zeptal se mě.
"Ne Johne, nepůjdu," zavrtěla jsem hlavou.
"Aha, no, to se dalo čekat," obrátil se k odchodu.
"Nepůjdu, protože nevidím důvod, proč se mačkat na párty, když můžeme zůstat tady… spolu," polkla jsem. Otočil se.
"Myslíš to vážně?" zalapal po dechu.
"Tak vážně, že už to snad ani víc nejde," usmála jsem se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama