Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

17. Pohled Christophera

8. prosince 2012 v 13:13 | Lucy |  2. Díl- Procitnutí
Stál jsem před zrcadlem a nacvičoval si, co budu říkat večer na párty, když se ozvalo zaklepání.
"Dále!" zakřičel jsem. Do mého pokoje vstoupil Luke se spoustou papírů v rukách.
"Mám to!" smál se, zchodil z mého stolu úplně všechno a začal papíry rozkládat.
"Luku! Víš, jak dlouho jsem si tady uklízel!" pokáral jsem ho.
"Tomu neuvěříš! Dokončil jsem ten nákres mechanického luku!"
Šel jsem se podívat na nesrozumitelný nákres.
"Je to úplně jednoduché! Podívej, je to malý, položený luk na obranné desce, za kterou je schován bojovník. Tady, je mechanizmus, který dokáže krátké šipky, vystřelovat neuvěřitelnou rychlostí v krátké době za sebou. Toto umožňuje být dostatečně daleko od bitevního pole a přesto, pomocí malého dalekohledu, sestřelit pohyblivý cíl!" vysvětloval mi.
"No, to je skvělé, ale toto vymysleli už v Liliputánii, říkají tomu kuš," zachoval jsem netečný výraz.
"Ta jejich slavná kuš, je menší a ani zdaleka ne tak dokonalá. Zaprvé, nemůžeš být v krytu, za druhé není pohyblivá a za třetí, nemá tak rychlé spouštění. Prakticky vystřelí šipku, pak musíš chvilku počkat a teprve potom vystřelíš další. Tady si vlastně můžeš nastavit, kolik šipek za sebou vystřelíš. Stačí vyrobit pár svazků, s různým počtem šipek a strčit je do zásobníku. Není to geniální?" radoval se.
"Vyrob mi funkční věcičku, dokaž mi její dokonalost, pak se budeme bavit o genialitě," mávnul jsem rukou.
"Pracuje se na tom. Odstřelovače mi bude dělat Billy, myslím, že má talent," nedal se odbít.
"Já netuším, jak ti to mám říct, ale nemohl bys vypadnout?" zeptal jsem se.
"Co to s tebou sakra je?" nechápal.
"Prostě jsem na nervy," mávnul jsem rukou.
"Tak to vyklop, mě můžeš říct všechno," nastražil uši. Nahnul jsem se k šuplíku a podal mu malou krabičku.
"Otevři to," vybídnul jsem ho.
"Polyhymnia je těhotná!?!" vytřeštil na mě oči.
"Ne…myslím, že ne. Prostě jí miluju a chci si jí vzít," pousmál jsem se.
"No, tak to je bomba, bude určitě šťastná," podal mi krabičku se snubním prstenem zpátky.
"Ale pšššt, je to překvapení, víš o tom jen ty…a Em. Poprosil jsem ji, aby mi sehnala nějakého skvělého zlatníka, a myslím, že se jí to povedlo. Podívej, ten diamant je ve tvaru noty a té…jak se tomu říká? Prostě celá ta obruč je jako notová osnova s maličkatými notičkami. Myslíš, že se jí bude líbit?" zeptal jsem se pro jistotu.
"Určitě! Zbožňuje hudbu, tohle jí potěší!" poplácal mě po zádech Luke.
"Já nevím…nevím, co mám říkat, co mám dělat," povzdechl jsem si.
"Klid, to zvládneš, budu ti držet palce… já až si budu chtít vzít Aniu, budu jí muset opít, aby řekla ano," zasmál se.
"To asi jo," pousmál jsem se.
"Kdy jí to plánuješ dát?" zeptal se.
"Dnes večer na té párty."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama