Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

8. Pohled Emily

21. listopadu 2012 v 13:13 | Lucy |  2. Díl- Procitnutí
"To je má krutá volba, síla lásky spočívá ve tvé oběti, je to tvůj úděl, chci ti jen říct, že budu snít jako bůh…a trpět jako všechny ty mrtvé děti!" zašeptal muž v kápi s pohárem v ruce. Vlastní křik mě probudil. V poslední době, mě můj vlastní křik probouzí velmi často. Možná proto, že mám tento děsivý sen, skoro každou noc. Nebylo by to tak strašné, kdybych nevěděla, kdo je ten muž. Kdybych nevěděla, že je to vrah. Madisonin vrah.
Rychle jsem se natáhla po papíře, na který jsem si před týdnem začala kreslit toho muže. V tomto snu, jsem si všimla dalšího detailu, který bylo třeba zaznamenat a to přívěšku který se mu houpal na krku. Stříbrný srpek měsíce. Rychle jsem ho tam pár tahy tužkou dodělala a pořádně si prohlédla obrázek. Vzhledem k tomu, že muži nebylo vidět do obličeje, byl celkem k ničemu.
"Em? Spíš?" zaslechla jsem jak někdo, či spíše Diana, klepe na dveře.
"Ne! Co je?" zeptala jsem se.
"Nepůjdeš na trénink?"
"Dobře, dej mi pět minut!" zakřičela jsem přes dveře a vyrazila do koupelny. První co mě upoutalo, bylo zrcadlo. Už je to skoro měsíc co jsme zestárli, a já si pořád nemůžu zvyknout na to, jak nyní vypadám. Upřímně ale můžu říct, že vypadám dobře, nebo alespoň lépe. Vyrostla jsem, jsem skoro tak vysoká jako Diana. Vypadám jako žena, ne jako dítě, což je pozitivum. Je mi vlastně jednadvacet, takže se brzy stanu novou královnou. Vážně hodně brzy, přesněji za dva dny, mám korunovaci.
"Emily! Řekla jsi pět minut! Už jsi?"
"Skoro!" odpověděla jsem a natáhla se po kartáči na vlasy. Vlasy, to je další věc co se na mě změnila. Mám je teď pod pás, což ještě není nic, oproti Dianě, která si po nich div nešlape.
Když jsem se dostatečně vyřádila s kosmetikou, přeběhla jsem do šatny a vyštrachala z ní krátké šaty, jezdecké kalhoty a kozačky na poměrně nízkém podpatku. S lodičkami se totiž docela špatně trénuje. Abyste pochopili, hned po tom, co jsme zestárly, jsme s Dianou zcela propadly šermu a lukostřelbě. Nevím sice, k čemu bude budoucí královně a vévodkyni, kterou se Diana nedávno stala, ovládání všech způsobů boje, ale každopádně, jsme obě hrdé na své skvělé výsledky. Já vždy strefím šípem cíl, Diana přemůže i statné šermíře z podhradí. Dokonce i Michelle se rozhodla, že by se mohla trochu naučit sebeobraně a za svou zbraň si vybrala vrhací dýky. Zato Matt, John a Berry jsou přesvědčeni, že žádný hradě nemusí bojovat. Nejvíce mě překvapil Billy, který to s lukem umí lépe než já, čímž mě každodenně sráží sebevědomí.
"No tak Em, tohle už není pět minut, ale skoro čtvrt hodiny!"
"Už jdu!" otevřela jsem dveře a sejmula jimi namíchnutou Dianu.
"Promiň, promiň," pomohla jsem jí vstát.
"Emily, omlouvej se spíš, že kvůli tobě přijdeme o arénu!" zamračila se.
"Nepřijdeme, tomu kdo tam bude, přikážu, aby šel někam jinam," mávla jsem rukou.
"To není hezké!" řekla.
"Hele, vůbec nestojím o to, vypisovat se s miliony papírů a přikazovat, je jedna z mála výhod, kterou mám, takže ji budu využívat!"
"Já taky nikomu nic nepřikazuju a to bych teď mohla, vzhledem k tomu, že jsem teoreticky na vyšší pozici než ty," usmála se.
"Moc si nezvykej, máš poslední dva dny," strčila jsem do ní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama