Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

11. Pohled Johna

28. listopadu 2012 v 13:13 | Lucy
Procházel jsem se s Dianou po zahradě a sledovala trénující muže.
"Je to zajímavé, že je nechají trénovat tady, mezi kytkami," podotknul jsem.
"Není to zajímavé, je to strašné! Vždyť ty nádherné květy podupou!" položil ruku na strom a zavřela oči.
"Co to děláš?" zeptal jsem se.
"Přemýšlím," odpověděla, otevřela oči a vydala se k dalšímu stromu.
"Máš ráda stromy?" snažil jsem se nahodit nějaké dobré téma.
"Miluju stromy," přikývla.
"To je fajn, já mám zase rád oheň," přiznal jsem.
"Hmm, to je skvělý," řekla nezaujatě. Sakra, jak se jí mám zalíbit, když mě vůbec nevnímá?
"Hej vy tam, tady nemáte co dělat!" houknul na nás po zuby ozbrojený muž.
"Já jsem vévodkyně Diana a bydlím tady, už jednou jste si mě spletl, teď mě doufám poznáváte," odvětila mu.
"Tak pardon, jenom bych vás poprosil, ať poodejdete, tenhle strom se bude kácet!" obeznámil nám. V tu chvíli jsem si všimnul, jak se na Dianě něco změnilo. Oči jako by jí rudě zasvítili a rukou se okamžitě dotkla meče, který měla v pochvě.
"Tenhle strom se nebude kácet," řekla mu.
"Ale, ano bude, všechny ty stromy co jsou tady, půjdou pryč, bude zde nová aréna," nedal se muž.
"Ne, nebude," zavrtěla hlavou a tasila meč.
"Chcete se prát? Tak prosím!" zasmál se muž a také vytáhl meč.
"Budu vás šetřit pane," pousmála se.
"M-myslíš žžže to je d-dobrý nápad?" zeptal jsem se Diany.
"Je to perfektní nápad," řekla a vrhla se na muže. Chcete vědět co se dělo? Tak to vám nepovím, protože jsem zavřel oči. Ano, uznávám, je to tak trochu srabáctví, ale mě se dělá z pohledu na krev špatně. Oči jsem otevřel, až když jsem uslyšel bouřlivý potlesk. Diana držela odzbrojenému muži meč pod krkem a smála se.
"Ať žije Diana! Ať žije Diana!" skandovali vojáci a já se k nim s radostí přidal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama