Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

30. Pohled Emily

3. září 2012 v 7:07 | Lucy |  1. Díl- Až vyrostu budu královnou!
"Cos jí to udělal?!" vykřikl zoufale Matt. Pak mu vrazil facku. Vůbec jsem nechápala proč.
"Nic, ty vole, neblbni, jenom jsem se jí pokoušel probudit!" ječel. Pořádně jsem se rozhlídla kolem sebe a zjistila, že mě John drží v náručí. Vedle mě stál Matt se zabijáckým výrazem a zaražená Diana.
"Proč? Proč to teda neřekneš rovnou?" zeptala se. Byla rudá v obličeji, pěsti měla zaťaté a v očích křivdu.
"Co mám říct?" nechápal John.
"Že ji miluješ. Že ti vůbec na mně nezáleží. Že ti nezáleží na Mattovi. Že ti nezáleží vůbec na nikom!" rozkřičela se.
"Může mi sakra někdo říct co se děje?" zeptala jsem se.
"Když jsme přišli, tak tě ten vůl objímal a líbal!" vztekal se Matt.
"To není pravda!" ohradil se.
"Je! A bolí to, Johne, hodně to bolí," obrátil pohled do země.
"Ne, Matte, sám víš, jak to je s mejma citama," zavrtěl hlavou.
"Tak se uklidníme, co říkáte? Sedneme si, popovídáme si a všechno se nějak vyřeší," pokoušela jsem se je uklidnit.
"Ani náhodou," zavrtěl hlavou Matt. Diana jen stála a vypadala, že se každou chvilku psychicky zhroutí.
"Co kdyby mě John nejdřív pustil," navrhla jsem. Přikývnul a postavil mě na zem.
"Super, teď prosím uhni Em," chytnul mě Matt za ramena a odsunul. Pak to teprve začalo. Matt se s děsivým křikem vrhnul na Johna a začat ho mlátit. I když je vidět, že je Matt namakanější, tak na Johna prostě nestačí. Čtyři nohy jsou více než dvě a když jsou navíc opatřeny kopyty…
"Nechte se!" vykřikla jsem.
"Ty hajzle, a já myslel, že jsi kámoš!" vrazil Matt Johnovi pěst do oka. Ten se naštval a kopnul ho do nohy.
"Tak jinak-jako vaše princezna, vám PŘIKAZUJI, abyste se nechali!" zkusila jsem to znovu. A vida, zafungovalo to. Jenom Matt se nějak nemohl zvednout.
"Sakra kámo, jsi v pořádku?" zeptal se ho John.
"Dochází mi dech…" zaklonil hlavu a zavřel oči.
"Ale ne! On omdlel!" vykřikla jsem a mrkla na Johna.
"To je strašné, musíme ho rozdýchat!" chytnul se za hlavu a začal panikařit.
"Ale kdo ho rozdýchá? Emily nemůže, s tím korzetem," zavrtěla hlavou Diana, které zřejmě došlo, co to tady Matt předvádí. Ten nechal hlavu zakloněnou, oči zavřené, jen pusa se mu skroutila do hrozného úšklebku.
"Musíme se dohodnout…a taky mi John, musí říct, co se mnou vlastně prováděl."
"Tak jo dl jsem ti pusu na čelo," přiznal se.
"Ale proč?" zeptala jsem se.
"Abych tě vzbudil, ne? Jako Sněhurku!" vysvětlil.
"Ty seš tak blbej!" řekla Diana, ale bylo vidět, že si oddechla.
"Takže to bychom měli, ale co bude s tím Mattem?" napadlo Dianu.
"Ahoj, chcete pomoct?" ozval se ze dveří slaďoučký hlásek. Jako na zavolanou!
"Hele, Diana mě půjde rozvázat ten korzet a pak Matta, rozdýchám," řekla jsem a běžela i s Dianou za Billym, který stál mezi dveřmi.
"Billy, prosíme, Matt je v ohrožení života, musíš ho rozdýchat," zašeptala jsem mu do ucha a přikryla pusu Dianě, která dostala záchvat smíchu.
"Matta! Vážně můžu?" zamrkal šťastně.
"Jasně, a nemusíš se bát, že by si Matt myslel cokoliv špatného, zachráníš ho a možná si i získáš jeho sympatie," přidala se Diana a ucpala pusu mě, jelikož jsem to nevydržela a začala se smát taky.
"Tak jo," přikývnul.
"Už jdu!" zavolala jsem a přivedla k usmívajícímu se Mattovi Billiho.
"Pššš!" sykla jsem na Johna, který vypadal, že každou chvíli pukne smíchy. Můj homosexuální kamarád se naklonil nad Matta, který okamžitě našpulil pusu. A tak se ho Billy pokusil rozdýchat. Já mezitím dusila Johna, ten dusil Dianu, která dusila mě, aby se ani jeden z nás nezačal smát. Billy si Mattovu "záchranu života" vyloženě užíval, ale Matt zřejmě dostal nějaké podezření a proto otevřel oči…
"Ááááááááááááá!!! Sundejte ho! Pomóóóc!!!" vřískal Matt, my tři se váleli smíchy po podlaze a Billy ho prosil, ať nekřičí.
Nakonec Matt omdlel doopravdy a skončil na ošetřovně. Diana a John se usmířili, Billy se urazil, Berry a Michelle se ztratily a našli jsme je až večer. Kolem deváté, jsme se všichni sešli v ošetřovně u Matta. Přinesli jsme si spoustu coli, čokolády a čipsů, ale nepustili nás s tím dovnitř, hnusáci hnusní! Vsadím se, že by to Mattovi pomohlo.
"Emily!" strčila do mě Diana.
"Promiň, co jsi říkala?" zeptala jsem se.
"Ty mě vůbec nevnímáš! Ptal jsem se tě, jestli je královna vážně mrtvá už dva měsíce," řekla mi.
"Jo, je," přikývla jsem.
"A ten sen se ti zdál taky před dvěmi měsíci?" pokračovala.
"Ano," souhlasila jsem.
"Víš, že je dost možné, že se ti to zdálo přesně v den, kdy byla královna zabita?" napadlo Dianu.
"To je možné, ale komoří je přesvědčen, že to byla sebevražda," pokrčila jsem rameny.
"Ano, ale tohle sebevražda nebyla, víme to," řekla přesvědčeně.
"Nemáme na to žádné důkazy," zavrtěla jsem hlavou.
"Ale máme," zvedla mi Michelle ruku, na které jsem měla strup.
"Jo, ale co když mám nějaké věštecké sny a nějaké normální?"
"Na to jsme už mysleli," zamávala Diana nějakými papíry.
"Co to je?" vzala jsem jí je a dívala se na to.
"Uděláme magickej kruh a ty tam tohle řekneš," usmál se Matt.
"Páni, a to se to musím naučit? Kolik na to mám času?" zoufala jsem se podívala na dlouhou básničku.
"Máš na to pár hodin, o půlnoci to provedeme," řekl mi s klidem John.
"Proč o půlnoci? A proč dnes?"
"Em, buď dnes, nebo příští měsíc. Kouzlo má nejlepší účinky za úplňku," usmála se Diana.
"On je dnes úplněk?" vyvalila jsem oči.
"Jasně, takže se laskavě nauč, je devět, máš na to tři hodiny," poplácal mě na zádech Michelle.
"Myslíte, že to zvládneme sami? Možná bychom měli do party přibrat nějakého kouzelníka," navrhla jsem.
"Dobře, koho? Aniu, Chrise nebo Lukeho?" zeptal se John.
"Brala bych Chrise, toho překecáme, chodí přeci s Poly," řekla jsem.
"Já navrhuju spíš Aniu, myslím, že je z nich nejsilnější," nesouhlasila Diana.
"Ania nemá mozek!" urazila jsem se.
"Ty si ještě pořád pamatuješ, jak si z tebe dělala srandu?" zasmála se Diana.
"Srandu? Když mi bylo sedm, tak mi na školním výletě, když jsem spala, strčila ruku do vlažný vody a víš, co se stalo! A já za to nemohla!"
"No jo, tak Lukeho! Kamarádí se s Billym, takže nebude problém je přesvědčit…"
"Ne! Ať už se ke mně Billy nikdy nepřibližuje! Bojím se ho!" zamračil se Matt.
"Já si spíš myslím, že se Billy bojí tebe. Nechoval ses k němu moc hezky a to tě chtěl zachránit!" zasmála jsem se.
"Všichni víme, jak to s Billym je, takže je jasné, že to nedělal jenom proto, aby mě zachránil. Řekni Em, rozdýchala bys ty holku?" zeptal se mě.
"Kdybych věděla, že to nehraje jako NĚKDO, tak asi jo," pokrčila jsem rameny.
"No to je jedno, každopádně cokoliv společného s Billym se zamítá!" rozhodl Matt.
"Já zamítám cokoliv společného s Aniou a vlažnou vodou!" přidala jsem se.
"Lili, bylo ti sedm a Ania si to prostě přečetla v knížce, tak to chtěla zkusit, možná…" pokoušela se mě přesvědčit.
"Co máte proti Chrisovi? Navíc bychom to měli říct Poly, mohla by nám pomoct," trvala jsem si na svém.
"Nic ve zlém, ale já jsem tu přirozený vůdce," namítla Diana.
"Nic ve zlém, ale já jsem tu princezna," nesouhlasila jsem.
"No jo, modrokrváku," zasmála se Michelle.
"Co to je za slovo? Modrokvák," zavrtěla jsem nevěřícně hlavou.
"To jsi ty! Máš modrou krev," usmála se.
"Aha, zajímavé, tak co bude?" zeptala jsem se.
"Co všichni? Tři jsou víc než jeden," napadlo Johna.
"Vážně o tom musí vědět tolik lidí?" zoufala Diana.
"Já souhlasím, tři jsou víc než jeden," přikývl jsem Matt.
"Já taky," usmála se Michelle.
"Myslím, že bychom to neměli takhle rozhlašovat," postavila jsem se za Dianu.
"Tři proti dvěma," řekl John.
"A co Berry," podívala jsem na něj.
"Ten se asi zdržuje hlasování," usmál se Matt. Berry totiž spokojeně spal na vedlejším nemocenském lůžku.
"Není to sice hezký, ale musíme ho vzbudit. Je to právoplatný člen naší skupiny a musí hlasovat," šla jsem k němu.
"Berry, vztávej, musíš hlasovat. Co je lepší tři nebo jeden?" zeptala jsem se ho.
"A co jde? Jestli o jídlo tak tři, jestli o párty tak tři, jestli o Michelle, tak mi úplně stačí ta jedna, tři bych nepřežil," zívnul, obrátil se na bok a znovu usnul.
"Ne, ne Berry, jde o kouzelníky," třásla jsem mu ramenem.
"Moučníky tři," zamumlal.
"Ne moučníky, ale kouzelníky!"
"Tak třeba tři," mávnul rukou.
"Jóóó!" plácli si Matt a John.
"No dobře, tak já to řeknu Chrisovi a Lukemu, ale Aniu si zpracujte sami," řekla jsem.
"Ok, tak já zatím seženu ty věci. Co že je na to všechno potřeba?" zeptal se John Diany.
"Napíšu ti seznam," řekla a dala se do psaní.
"Tak já jdu," zamávala jsem jim ještě na cestu i vydala se za Poly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dennys Dennys | Web | 29. prosince 2012 v 13:41 | Reagovat

Líbí se mi když máš kapitoly dlouhé :-) takže jsem s touhle na výsost spokojena!

2 Lucy Lucy | 29. prosince 2012 v 13:48 | Reagovat

Tak to se budu snažit psát své kapitoly co nejdelší :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama