Chceš uskutečnit své sny? PROBUĎ SE!

11. Pohed Emily

3. srpna 2012 v 18:15 | Lucy |  1. Díl- Až vyrostu budu královnou!
Za pět minut je pět hodin večer a začíná oslava. Mám na sobě černo-růžové šaty a ve vlasech obrovzkou mašli. Maškarní začne až za tři hodiny, takže si zatím můžu oblíknout do čeho chci. Sklouzla jsem se dolů ze zábradlí a ani jsem si nenatloukla, což je vážně umění, jelikož mám pokoj ve čtvrtém poschodí a oslava je v přízemí. Když jsem vešla do místnosti, párty byla v plném proudu. Závěsi byli zataženy a jediné osvětlení byla disco koule. Na pódiu stál Thomas s kytarou, Elis hrají na bicí a... Matt? Nevím o co se to pokoušel, ale vypadal jako podnapilý. Jenom doufám, že to není pravda a ničeho se nenapil.
"Tuhle píseň věnuju Emily, naší krásné princezně!" vykřikl a začal vydávat strašné zvuky. To má být zpěv?
"Tak co, neměla jsem pravdu?" strčila do mě Diana.
"Co to s ním sakra je?" nechápala jsem.
"Chová se přirozeně," usmála se. Jenom jsem koukala s otevřenou pusou. Matt tam skákal jako šílenec.
"Dobře, políbím Berryho, ale vrať ho do původního stevu," poprosila jsem ji.
"Když políbíš Berryho před ním, bez udání důvodu, tak se vrátí do původního stavu sám, to ti slibuju," odpřísáhla mi Diana.
"Emily, pojď si se mnou zazpívat!" pobídl mě Matt. Pomóóóc!!! S normálním Mattem klidně, ale s tímhle? S mamachrovaným frajírkem? Však já mu to natřu! Ten se bude divit!
"S tebou?" zasmála jsem se a vylezla na pódium. Ti srazím hřebínek!
"Jo, však já vím, že všechny holky touží zazpívat si se super Mattem," vychluboval se.
"Všechny? To sotva!" pohodila jsem vlasy, "Notak holky přihlašte se, pokud chcete zpívat s touhle nulou!"
Nikdo nezvednul ruku. Holky se na sebe jenom zmateně podívaly.
"Aha, tak co na to říkáš super Matte?" mrkla jsem na něj.
"Ale Lili, já myslel..," začal.
"Tak proto! Tys myslel! Matte dám ti jednu radu do života-nedělej to co nezvládneš. Tím myslím abys nemyslel," odrovnala jsem ho. Jenom zakroutil hlavou a utekl pryč. Asi jsem se dotkla jeho ega.
"Takže, když je ten frajer pryč- Kdo chce rozjet párty?" zaječela jsem.
"Jááá!!!" odpověděli všichni.
"Ok, takže předávám velení Berrymu. Berry, pojď nahoru!" zavolala jsem na něj.
"Už jdu!" ozvalo se ze zadu. Za pár vteřin už se ovšem na pódium škrábal skřet ve svítivě žlutém obleku. Na přivítanou jsem mu vlepila pusu na tvář, čímš jsem taky splnila úkol. Pak jsem jenom seskočila do publika a nechala se přenést až k Dianě, která na mě nevěřícně koukala.
"No, teď si ho teda setřela," pochválila mě.
"Díky, já vím, jenom jestli jsem to nepřehnala," kousla jsem se do rtu.
"Hele, já si o něm vždycky myslela, že je blb, ale jestli se ti líbí, tak si právě od sebe totálně odradila," pokrčila rameny.
"To asi jo, víš co? Půjdu se mu omluvit a vysvětlit mu, že mě jenom naštvalo to jeho machrování," rozhodla jsem se.
"Běž, běž, ale vrať se brzo, já to tady nějak přežiju, však víš jak nesnáším párty," povzdechla si.
"Neboj to bude rychlí," slíbila jsem jí a vyběhla ho hledat. Nebyl ani v přízemí ani v prvním patře, v druhém taky ne a dál už se my nechtělo. Ty schody jsou vysoký. Ale přesto jsem zkontrolovala ještě další dvě patra. Nic. Zkusila jsem zahradu ale taky tam nebyl. Chtěla jsem se jít ještě podívat do stájí a druhé části zámku, když jsem něco zahlédla na stromě.
"Matte? Jsi tam?" zeptala jsem se.
"Ne!" ozvalo se. Ach, jo. Sundala jsem si boty, protože s podpadky se leze na strom špatně. A já si pochoptelně vzala ty nejvyšší podpadky, co jsem u sebe ve skříni našla. Vyhoupla jsem se na větev a lezla za ním. Seděl tam a v ruce svíral provaz.
"Matte!!! Ty ses chtěl oběsit?" lekla jsem se a málem spadla dolů.
"Jo," přikývnul.
"Promiň, jestli je to kvůli mě. Já jenom nesnáším frajírky, co si o sobě moc myslí. Chtěla jsem tě srovnat, abys toho nechal," omlovala jsem se.
"Já, bych se asi stejně neoběsil, jsem srab, nedal bych to," povzdechnul si.
"Slíbíš mi, že už se o sebevraždu nikdy nepokusíš?"
"To ti nemůžu slíbit, co když se mi někdy v budoucnu bude chtít skočit ze skály?" zamračil se.
"Matte!" okřikla jsem ho.
"Promiň, slibuju, že se nebudu pokoušet o sebevraždu, pokud k tomu nebudu mít vážný důvod," ujistil mě.
"No, to jsem vážně o dost klidnější," protočila jsem oči.
"Nevrátíme se zpět na párty?" navrhnul.
"Dobře, ale už nebudeš zpívat! Nic ve zlím ale nedá se to poslouchat," požádala jsem ho.¨
"To je jedna z mála věcí, které ti můžu slíbit," usmál se, nechal provaz provazem a seskočil ze stromu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aravis Aravis | Web | 6. srpna 2012 v 9:49 | Reagovat

Panebože! Člověk dva dny nejde na net a hned má co číst. :) No nic, jdu z5 k 3.kapitole... :D

2 Lucy Lucy | 7. srpna 2012 v 21:16 | Reagovat

A nechceš to radši číst, tak jak to jde za sebou? :D

3 Aravis Aravis | Web | 12. srpna 2012 v 20:21 | Reagovat

to vůbec není špatný nápad.... :-D :-D

4 mysticoracle mysticoracle | Web | 15. prosince 2012 v 23:49 | Reagovat

Chudák Mattíček... a jsem ráda, že se tvá tvorba znovu prodloužila ;-)

5 Lucy Lucy | 17. prosince 2012 v 14:23 | Reagovat

Mattíček :-D to je dobrý, musím si to zapamatovat...Mattíček :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama